ENERGETICKÝ ŠTÍTEK: CHYBÍ? POKUTA AŽ 200 000 KČ

Energetický štítek – co to je a proč ho potřebujete?

Dámy a pánové, tohle je jedna z těch věcí, které se většině lidí zdají jako byrokratická otrava – dokud nepřijde pokuta nebo komplikace u notáře.
Průkaz energetické náročnosti budovy (zkráceně PENB, nebo lidově „energetický štítek“) je dokument, který říká, jak moc váš dům „žere“ energii. Stejně jako u ledničky nebo pračky – třídy A až G, kde A je hodná a G je ta, co vám z centrálního vytápění posílá přes léto pohlednice.

A teď to důležité: bez něj nemůžete legálně prodat ani pronajmout nemovitost.

1. K čemu vlastně štítek slouží?
Průkaz energetické náročnosti plní tři základní funkce:
Pro kupujícího umožňuje ještě před podpisem smlouvy vědět, do čeho jde. Jestli ho čekají tučné účty za vytápění, nebo naopak moderní a úsporný dům. Pro prodávajícího je zákonnou povinností – musí ho dodat nejpozději při uzavření smlouvy. Pro trh umožňuje srovnávat nemovitosti „jablka s jablky“. Dvě podobné chalupy ve stejné vesnici se mohou lišit třídy G od třídy C, a to je sakra rozdíl v provozních nákladech.
Průkaz vydává certifikovaný energetický specialista s oprávněním od Ministerstva průmyslu a obchodu. Platí 10 let, nebo do doby, kdy provedete větší rekonstrukci či změníte způsob vytápění.

2. Kdy ho musíte mít povinně?
Podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií platí jasná pravidla:
Při prodeji nemovitosti ho musíte předat kupujícímu nejpozději při podpisu smlouvy. Při pronájmu ho předáváte nájemci – od roku 2016 platí povinnost i pro pronájem jednotlivých bytů. Při inzerci musíte uvést energetickou třídu už v nabídce. Pokud ji neznáte, zákon vám sice dovolí uvést třídu G, ale to zájemce zbytečně odradí – a pokuta vás může doběhnout stejně. Při novostavbách a větších rekonstrukcích je průkaz podmínkou ještě před kolaudací.
Výjimky existují: rekreační objekty s nízkou spotřebou, budovy pod 50 m², kulturní památky nebo budovy postavené před rokem 1947 (pokud se obě strany písemně dohodnou). Na běžné rodinné domy a byty v nabídce k prodeji se ale nevztahují.

3. Kolik vás může stát ignorování této povinnosti?
Tady pozor – zákon rozlišuje, kdo pokutu dostane:
Fyzická osoba (typicky prodávající rodinný dům) riskuje pokutu až 100 000 Kč od Státní energetické inspekce. Společenství vlastníků (SVJ) nebo majitel bytového domu může dostat pokutu až 200 000 Kč.
Pokuta hrozí, pokud průkaz nepředáte kupujícímu nebo nájemci, neuvedete energetickou třídu v inzerátu, nebo necháte průkaz vyhotovit osobou bez příslušného oprávnění. Kontroly probíhají a nejčastěji se věc řeší po neshodě s kupujícím, který chybějící štítek nahlásí.

4. Lze PENB nějak nahradit?
V zákonem stanovených případech ano. Pokud vám SVJ průkaz po písemné žádosti neposkytne, můžete při převodu bytu předložit vyúčtování energií za poslední 3 roky – ale kupující s tím musí písemně souhlasit. Problém pak zůstává na straně SVJ, kterému hrozí pokuta.
U budov postavených před rokem 1947 bez větší rekonstrukce se obě strany mohou písemně dohodnout, že průkaz vůbec vystavovat nebudou. I to ale musí být ošetřeno ve smlouvě.

5. Kolik to stojí a kdo ho vystaví?
Cena průkazu se pohybuje obvykle mezi 3 000 – 8 000 Kč podle velikosti a složitosti nemovitosti, lokality a toho, zda je k dispozici projektová dokumentace. Vystavuje ho výhradně certifikovaný energetický specialista – seznam najdete na webu MPO. Levné průkazy „od stolu“ bez fyzické prohlídky na trhu bohužel existují. Takový průkaz sice vypadá jako průkaz, ale při kontrole vám nepomůže.